Video se zaklada pouze na mych zkusenostech, takze je zcela jasne, ze nekdo jiny by mohl mit nazory zcela odlisne.
Ano, konecne jsem udelala FAQ video. Necekejte od toho moc. Moje editorske zkusenosti jsou na bodu nula. Je to jenom proste takovy kecaci video. Pokud mate jeste nejake dalsi otazky, tak se klidne ptejte. Upozornuji, ze vetsina otazek prisla od lidi, kteri jiz v USA byli, nebo jsou. Vetsina z nich je, nebo byla aupair. Video se zaklada pouze na mych zkusenostech, takze je zcela jasne, ze nekdo jiny by mohl mit nazory zcela odlisne.
1 Comment
Je, ja mam jeste blog!! Samozrejme vim, ze ho mam, ale nejak nebyl cas/chut psat. Premyslela jsem, jestli o tom vlastne chci psat. Nechci aby si lidi mysleli, ze se rada lituji. Nakonec jsem se rozhodla, ze o tom napisi.
Zhroutila jsem se. Byla jsem s nervy uplne v haji. Jeden den jsem byla "ok", druhy den jsem se ani nemohla postavit na nohy. Uplne strasny meltdown a chudak spolubydlici asi byla vydesena. Ta me taky vzala za psychologem. Cely zivot jsem odmitala jakekoliv antidepresiva a ted je beru. Tento stav u me zacal nekdy v rijnu a az na zacatku cervna jsem si uvedomila, ze opravdu musim s tim neco delat. Mam i counselor, kam chodim dvakrat tydne si popovidat. Ja fakt nejsem clovek co sedi v koutku a lituje se a proto me takove stavy opravdu zaskocily. Ziju velice stresujici zivot a odmitam jakekoliv naznaky slabosti. Tak uz to proste bouchlo. Takze prosim prijmete moji omluvu za to, ze jsem vubec nepsala. Priste bych rada chtela napsat o mych vyletech, takze se teste na clanek o Arches National Park, nebo St.George. Rozhodla jsem se opet odpovedet na nekolik otazek, ktere mi casto chodi. Snad to treba nekomu pomuze v rozhodnuti, ci financovani studia.
Otazka: Jak dostanes stipendium? Odpoved: Nejjednodussi cesta je pres skolu. Snad kazda skola nabizi nejakou formu financni pomoci. Nejlepsi je se zeptat primo na skole co nabizeji, a jestli i vy se muzete kvalifikovat. Napriklad ja mam academic scholarship, ktery primo zavisi na moji GPA. Taky muzete prohledat google a naleznete spoustu mist, kde vam nabidnou stipendium. Vetsinou musite napsat nejakou esej a nebo splnit nejaky projekt. Zaverem chci rict, ze se nikdy nesmite na stipendium spolehat. Nikdo vam nikdy nic takoveho garantovat nebude a nemuze. Otazka: Uzivis se z on-campus prace? Odpoved: Ano, ale penize na skolu pouzivam z nasetrenych zdroju. To, co si vydelam na kampusu jsou moje "fun" penize. To jsou penize na jidlo, obleceni, najem, ucty a atd. Vetsinou takove prace zacinaji na minimalni mzde, ale zase jsou tam vyhody toho, ze bude zamestnavatel pracovat kolem vaseho skolniho rozvrhu, a nemusite prejizdet mezi praci a skolou. Vse na jednom miste. Otazka: Stihas delat neco jineho nez jen skolu a praci? Odpoved: Ano. Myslim si, ze mam dobry time-management, a vzdycky to nejak stihnu. Jsou dny, kdy proste musim zasednout k ukolum a nikam se nedostanu, ale rozhodne si umim uzit patek a soboty vecer. Klicem je neprokrastinovat. Pracuji jen 20 hodin tydne a na kampusu mam tridy jen utery a ctvrtky. Patky mam uplne volne. Hned na zacatku roku jsem mela narozeniny. Vek se nachazi v titulu prispevku. Taky jsem oslavila rocni vyroci jako studentka v Americe. Byla jsem pozadana jednou webovou strankou, ktera se zabyva cestovanim po Americe, abych napsala clanek. Pokud se ho rozhodnou uverejnit, urcite sem dam odkaz. No, a aby toho nebylo malo, tak jsem novy rok zahajila se strep throat. Vsechno se to nejak ve me nahromadilo a ja mela dalsi "nechci tady byt" zachvat. Vic a vic premyslim nad tim, jak sem vlastne nepatrim a nemam tady co ztratit. Ale zase bude lepe, zadne stezovani. V praci mi pripravili prekvapeni v podobe dortu a tohoto napisu. Dlouho jsem premyslela, co si koupim k narozeninam (jo, davam si darky). Dlouho jsem si to rozmyslela, ale nakonec jsem si teda koupila iPhone 6 plus, ze ktereho jsem kazdopadne velice nadsena, akorat se snazim zapomenout na tu sumu.
Vcera mi zacala skola a dneska mam volno. V pondeli je statni svatek, takze mi to ani nepripada, ze uz je novy semestr. Tento semestr delam jenom 13 kreditu, protoze jsem si rekla, ze musim byt stastna. Uz bych fakt nikdy nedela 17 jako minuly semestr. Kdyz se na to zpetne divam, tak jsem rada, ze jsem to udelala, ale nebylo to zrovna nejlepsi obdobi meho zivota a pekne se to na me podepsalo. Jsem ale moc rada, ze jsem si udrzela GPA a budu mit stipendium na dalsi semestr. Jinak v Utahu mame hezky jeden stupen nad nulou. Neni zima, ale ani teplo. Tak nejak to dneska vidim na dobry film nebo show na Netflixu, vecer "party", a kdyz to vyjde tak sem mozna natocim i video s vasimi FAQ. Jo, to video, ktere jsem nikdy neudelala a slibila. Tak uz jsou za nami. Ja na Vanocich miluju nejvice tu pred vanocni atmosferu. Davy v obchodech mi nevadi. A nebo tam proste jdu, kdyz tam nikdo neni. Nejak nam ten prosinec rychle utekl. Do prace jsem sla naposledy ve stredu 17teho, a tak jsem si vzala skoro 14 dni volno. No, musim rict, ze bylo docela zaslouzene. Uz jsem mlela z posledniho.
Na Vanoce jsem odjela do Arizony. Byl to vylet plny sokujicich odhaleni. Napr., nektery lide starsi o 4 roky, jsou na urovni teenagers a nemam si s nimi absolutne co povidat. Nemam nic proti Tinder. Fajn, je to zpusob jak se seznamit, asi bych na to nikdy nesla, ale proc ne. Ale delat ze sebe idiota a delat si srandu z druhych lidi??! No, proste nemam slov. Nicmene tohle je post o Vanocich. Poprve jsem se mela bez rodiny. Ani mi to neprislo. Jako uprimne, zadny homesick jsem nemela. A tak jasne, rada bych byla s rodinou a otevirala darky, ale zase me to nijak netankovalo. K Vanocum jsem dostala uplne malickosti, ktere mi udelaly nejvetsi radost. Bylo to skromne a bylo to rychle. Zitra v pet rano jedu DOMU do Utahu a tesim se jako blazen. Tesim se na rutinu, na postel, na PRACI a na vsechno. Uvedomila jsem si, jak strasne rada jsem za moje pratele tam. Skola uz je skoro ctrnact dni OVER. Dopadlo to nad ocekavani. Na pristi semestr jsem si nalozila krasnych 16 kreditu: MICRO -3 ALGEBRA -4 COMPUTERS - 3 ENG - 3 PHYSICS - 3 Jak vidite, budu mit vsechno mozny a nemozny. Opravdu, debilita US skolstvi aka generals. No jo, zivot je samy stezovani. Ted jsi pujdu pekne zabalit kufr a vypadnout. A tak nejak jsem done... Kdo by to byl rekl, ze ja jsem schopna psat clanky s tydennim rozmezim? Momentalne lezim na gauci a koukam se na krasny stromecek, ktery jsem nazdobila vecer na Dikuvzdani. Co si budeme povidat, mit skoro pet dni volno v kuse je rozhodne vec, kterou bych mohla pripsat na muj "I'm thankful for..." list. Ve stredu jsem pracovala jenom do dvanacti a pak hned sla domu. Tam na me cekal balicek od rodiny se Studentskou peceti. Byly tam ctyri a dve uz neexistuji. Vecer jsem pak jenom rychle udelala nejake ukoly a slibila si, ze na nic pres volno nesahnu. No a to vice ci mene plnim. Ctvrtek, Thanksgiving, byl pro me jako normalni den. Flakala jsem se, koukala na serialy a kolem ctvrte jsem sla ke kamaradce na veceri. No, nebylo to tak velke, jako ta, kterou jsem mela s rodinou jako au-pair v Marylandu. V pulce vecere se jeden clovek zvednul a sel chatovat na facebook. No, kazdej jsme nejakej, ze jo. Pokud bych byla Americanka, tak me to asi mrzi nebyt s rodinou a naopak byt s nekym, kdo to slavil takhle, ale nejak moc me to netankovalo. A vecer jsem si sla koupit stromecek a blejskavy, holcici ozdoby!! Vanoce mam rada a jelikoz budu tady na Vanoce, tak proste musim mit stromecek!
Patek, Black Friday, byl o nicem pro me. Vubec jsem nesilela z nejakych super deals. To co jsem chtela, jsem si koupila den po black friday za stejnou cenu. No, takze moje Dikuvzdani nebylo nic zasadniho a nedelala jsem nic skvelyho, ale ja proste potrebovala nacerpat energii pred zaverem semestru. Ano, 17 kreditu se na me podepsalo a to dost. Jeste stesti, ze uz nemam pritele, protoze na nej bych nemela cas uz vubec :-D. Ne, mam se docela fajn. Nechci si stezovat. Zivot je fajn a nejsem nejaky mejdlo, ktery by nezvladlo takhle nabity semestr. Tento rok jsem vdecna za..... SKOLU, RODINU, PRATELE A ZA VSECHNO, CO JSEM MELA SANCI PROZIT! Jak vetsina ctenaru asi vi, byla jsem au-pair v USA a rok bydlela s cizimi lidmi. Clovek si musel zvyknout na to, ze jiny kraj je jiny mrav, a ze rodina ma nejaky zajety poradek. Mela jsem stesti a moje rodina bordelarska nebyla, ale taky delali veci, ktery mi hlava nebrala, ale bylo to proste jinyho kalibru. Kdyz jsem prijela do Salt Lake, tak jsem dostala svuj prvni set spolubydlicich. A o spolubydlicich, o tech bude dnesni prispevek....
V Salt Lake jsem mela tri spolubydlici. Jednu Americanku posedlou manzelstvim, jednu fajn holcinu z Washington state a jednu Italku, ktera si hrala na mladou holku, ale moc ji to neslo, vsechno a vsechny nesnasela, teda krome kocek. Jo, bylo to zase jako bydleni s rodici. V sedm nakracela do naseho pokoje (ani jeji nebyl), my jeste spali a ona nam otevrela okno!!? Aby se to tam vyvetralo. Jo, ok, dela se to. Ale ne v -10, kdyz jeste lidi spi. Kazdou sobotu chtela delat cleaning parties. Vzdycky jsem si u ni udelala skraloupek, protoze jsem byla furt s mym (ex)pritelem (mimochodem, je mi mnohem lepe uz :-) ). Ano, proste mela OCD a libilo se ji buzerovat nas, mlady holky. Ten den, kdy se odstehovala byl fakt super! Kdyz jsem se odstehovala a dostala novou sadu roommates, tak to byl zase presny opak. Holky mi rady zasvinily vsechno nadobi a nikdy ho nedaly do mycky. Jednou moje roommate, ktera randila s hoooooooodne "chill" klukem z Tonga, uvarila nejaky jidlo a i s mym hrncem ho strcila do lednice. Trvalo to presne sest tydnu, nez jsem ji PREMLUVILA ten kastrol umyt. Ani nebudu mluvit o tom, jak se mi "ztratila" pulka veci z kuchyne, hlavne plastove krabicky. Ja vim, kraviny, ale proste vim, ze se ji to dodneska vali v praci. No a ted damy a panove bydlim s novou sadou holek. Asi to nejhorsi zatim. Jedna holcina je docela fajn, ale typicka Americka bordelarka. Pokud jste nikdy v USA nebyli, tak verte, ze Americani radi akumuluji harampadi. Tahle slecna neni vyjimkou. A druha je z Havaje a ma tu uzasnou "chill out bro, take it easy" personality. A taky chodi s klukem ze Samoa. Jo, kamaradi mi rikaji, ze takovy proste jsou - nestresuji se. Tahle spolubydlici zije zasadne v noci. Prijde domu ve ctyri a sprchuje se mi u ucha s pustenou hudbou! Kdyz ji pozadam o vypnuti, tak mi rekne, ze potrebuje hudbu ke sprchovani! Kdyz ji pozadam o uklid koupelny, tak mi rekne, ze nemuze, ze nema myci prostredky. Pozve si kamosky, na podlaze lezi hranolky, pytliky, susenky, obleceni, papiry a takhle to tam lezi DNY!! dokud ji nereknu aby to uklidila. A stejne to nedouklidi, takze to musim udelat ja. Myti nadobi po sobe to je taky jeji ukol na nekolik mesicu. Nedavno jsem luxovala, a kdyz jsem prochazela kolem ni, tak nadzvedla milostive nozky a nechala me pod ni vysat. Fakt, tohle nevymyslite. A jo, muzete mi rict, tak se na ne vic nas*r....coz mi verte, ze uz vic nejde. Mam na vyber bud prestat uplne uklizet a zit v chlivu, a nebo uklizet. Ja nemam OCD, ale zastavam nazor, ze uklizeny nebo neuklizeny byt vypovida i o tom, jak moc mate "usporadany a uklizeny" zivot. No a uz tri dny lezi madam u dveri jeji slupka od bananu....davam tomu tak tyden, nez to zvedne. No jo, nedokazu si predstavit, ze jednou tyhle holky budou mit rodiny a vlastni byt bez blby roommate, ktera vsechno uklidi. Ale vite co, jeste to neni takova tragedie. Klidne bych mohla dostat dratem do oka a to by bylo asi horsi, no.... Dneska to bude na uplne jinou notu. Nerada priznavam slabosti a na verejnosti si hraju na silnou holku, kterou nic nesrazi. Asi si taky hodne lidi mysli, ze jsem povysena a nikdo mi neni dobry. Ten kdo me pozna vidi uplny opak. Jsem uplne normalni holka, ktera ma starosti, bolesti, dobra a spatna obdobi. Ja bych se fakt pro druhy roztrhala. Momentalne si prochazim obdobim "rozchod po dvou a pul letech a pred svatbou". Muj ex uz ma novou holku. On je stastny a ja se tu muzu zblaznit bolesti. Rikaji si jmeny, ktera jsem od nej nikdy neslysela. Tolik veci, ktery jsme nikdy nedelali a uz delat nebude a ted je dela s ni. Proc to ale vsechno rikam? Kdybych byla doma, tak se jdu vyplakat mame na rameno. Tady nemuzu. Ona tady totiz neni. Kdyz jsem prisla do Ameriky jako student, tak muj expritel Sean byl pro me VSECHNO. Ja mu udelala co na ocich videl. Nemela jsem cas si vybudovat pratelstvi, protoze jsem chodila do skoly a pak byla s nim. Ted, kdyz tu neni, to vidim jaka to byla blbost. Ale kdyz jste zamilovani, tak to tak nevidite. Uz tu neni a nebude. Mam tu skvelou kamaradku, ktera zustala vzhuru se mnou do peti do rana a jenom jsme mluvily. Rekla bych, ze je andel. Ja vim, ze jednou budu mit super muze a krasny deti. Ja to vim. Ale tohle obdobi boli jako cert. Nejsem prvni ani posledni, s kym se nekdo rozesel a vsechna ta klise "to bude dobry", jsou asi pravda. Ale jeste to nevidim. Kazdy rozchod je "eye-opener". Ja nevidela hodne veci. Ja zavirala oci pred vecmi. Ja nevidela, ze me nici. A vim, ze by mi bylo lip bez nej, jenze kdyz s tim chlapem jste tak dlouho a slysite "will you marry me", ono to tak lehce smazat nejde. Ted se musim soustedit na sebe a po dlouhy dobe ZIT JENOM PRO SEBE!!!! A milovat se. Verit v sebe. Videt neco dobryho v tom spatnym. Usmivat se a jit dal. VECI, KTERE MI TAK NEJAK POMAHAJI: 1) V koupelne se na sebe usmeju do zrcadla a delam na sebe "opicky". Jo, kdyby me nekdo videl, tak si asi klepou na hlavu, ale strasne to pomaha. 2) Na ceste do skoly si ctu, delam neco na kompu, proste nesmim jen tak sedet 3) V praci do sebe nakopu co nejvic energie. Mame tam vzdy tolik zabavy a smejeme se uplne vsemu. 4) Teseni se na neco. Kazdy den muze prinest neco hezkeho. Tak napriklad pokecani s kamaradkou pred spanim, planovani koupeni si iPhone 6, udelat si dobry caj. Proste malickosti 5) Nemyslet na nej. Tohle je nejtezsi. Nejde mi to. Ale kdyz na nej nemyslim, tak je vsechno fakt lepsi. 6) Zbavit se jeho veci. Co oci nevidi, to srdce neboli, plati i v tomto pripade. 7) Psat si denik s pocity. 8) Byt s lidmi. Jo, musim se do toho strasne nutit. Ale pomaha to. 9) VEDET, ZE TO NENI KONEC! Ve vetsine pripadu muzu rict, ze kdyz muj zivot stal za starou backoru, tak se potom hned neco dobryho stalo. Stesti netrva vecne a ani nestesti! 10) Mluvit o tom!!! Vykecat se!! Minuly rok touto dobou jsem chtela pryc od rodiny a zit si ten lepsi zivot v Americe. Jo...Co bych dala za to je ted tu mit. Rodina ma cenu zlata. Fakt ze jo. Rodina tu bude vzdycky, kdyz casy jsou uplne na pytel. Nevim, jestli tento post dava smysl, ale na konci toho vseho chci rict, ze verim v lasku. Verim, ze me jednou nekdo bude milovat a ja se zase budu usmivat. S tim klukem jsem si myslela, ze se vezmeme. Ze se musime vzit. Nevidela jsem jinou moznost. A to je spatny. No, vim, ze jeste to hodne obrecim. Ti, kteri jsou stastne zadani, moc vam to preju. Laska je krasna. Ti, kteri nejsou, tak nejste v tom sami. Jednou ta osoba prijde. Dneska potrebuju prijit na jine myslenky. Ukoly me znicuji, ale pojdme se podivat na mych top five veci, ktere jsem si momentalne oblibila a zprijemnuji mi zivot. 1) O tomto zazraku uz jsem slysela a kdysi v Marylandu vyzkousela. Nikdy mi ale tak zazracny neprisel. Ale ted, kdyz moje vlasy padaji v chumacich a konecky jsou jako slama, tak jsem po tomto peti dolarovem zazraku sahla znova a po prvnim umyti se mi vlasy neskutecne zlepsili, ze to ani neumim popsat. Myslim si, ze driv jsem delala chybu, ze jsem to nenechala dostatecne pusobit. Ted to klidne necham na vlasech deset minut. 2) Starbucks v patek je moje tradice. Vzdycky mi to tam prislo predrazene, takze je to jenom moje takova "splurge". Kavu nepiju, ale stejne si vzdycky vyberu. Uz se tesim na jejich vanocni kelimky. 3) Doterra oleje. Verte mi, ze ja jsem posledni clovek, ktery veri "takovym tem prirodnim vecem". Na druhou stranu taky vim, ze cpat do sebe chemii taky neni fajn. Jednou jsem si takhle odpoledne lehla a probudila jsem se se strasnou migrenou. Mamka meho ex mi namazala na celo nejaky ten olej a do peti minut bylo po bolesti. Zkusila jsem to zase, kdyz mi prisla migrena, a zase to fungovala. Ted zkousim vsechny mozne produkty a z niceho jsem nebyla zklamana. 4) Blogy letusek od Emirates. Prace letusky je krasna vec, ale taky ma sva uskali. Obcas tem devcatum zavidim bydleni v Dubaji a cestovani po svete, ale vice nez zavist je to obdiv delat takove narocne povolani.
5) Hudba ze 70tých let....to je proste moje |
Archiv
April 2017
|